Odkazy

XIV. Olympijské hry Londýn 1948

OH se konaly v termínu 29.7.-14.8.1948. Po dvanáctileté přestávce se sportovci dočkali. OH v Tokiu v roce 1940 a v roce 1944 v Helsinkách se z důvodu války nekonaly. Her se zúčastnilo 4 373 sportovců (z toho 438 žen) z 59 zemí. Pozvání neobdrželi sportovci Německa a Japonska (rozpoutání 2. Světové války). SSSR byl pozván, ale účast odmítl. Byly to strohé hry bez velkých investic, chyběla olympijská vesnice. Ženy byly ubytovány v koleji sv. Heleny. V té době ve Velké Británii existoval lístkový (přídělový) systém. Denní dávka potravin byla určena na 2 500 kalorií. Sportovci na OH ji měli dvojnásobnou. ČSOV vyslal 77 sportovců (14 žen). Na programu byly soutěže v 20 olympijských sportech. Celkem bylo na programu 149 řádných olympijských soutěží a 1 ukázková. Československou výpravu vedl PhDr. František Widimský. Naši sportovci vybojovali 6x zlato (E. Zátopek - 10 000 m, Julius Torma – box, družstvo gymnastek, František Čapek v C 1 na 10 000 m, Jan Brzák-Felix a Bohumil Kudrna v C 2 na 1000 m, Josef Holeček v C 1 na 1000 m), 2x stříbro a 3x bronz. Naši vzpěrači se této olympiády nezúčastnili. Program vzpírání byl rozšířen o HK do 56 kg (bantamová váha). Gymnastka Eliška Misáková v Londýně onemocněla dětskou obrnou a zemřela.

Nejúspěšnějšími olympioniky se stali gymnasta Veikko Huntanen (FIN) se 3+1+1 medailemi a atletka Fany Blankers -Koen (NED) se čtyřmi zlatými medailemi za 100 m, 200 m, 80 m př., 4x100 m.

V HK do 56 kg obsadil 3. místo s výkonem 295 (87.5, 90, 117.5) Richard Watt Sung „Rich“ Tom (USA), který se narodil dne 8. 11. 1920 v Kantonu, provincii Guangdong (není tedy náhodou, že odtud pocházejí nejlepší vzpěrači dneška) zemřel 20. 2. 2007 na Havaji. Začal se vzpíráním společně se svým vrstevníkem a kamarádem Haroldem Sakatou. S hrdostí poukazoval na fakt, že se stal na OH v Londýně jediným medailistou narozeným v Číně. Na MS v roce 1947 ve Philadelphii vybojoval v HK do 56 kg 2. místo za 287,5 (87.5, 87.5, 112.5). Milovník jazzu a sběratel gramofonových desek s tímto žánrem. Veterán z 2. světové války.

V HK do 82,5 kg obsadil 2. místo Harold Sakata (USA) s výkonem 380 (110, 117.5, 152.5). Na MS v roce 1947 ve Philadelphii obsadil v HK do 82,5 kg 4. místo s 367,5 (105, 115, 147.5). Narodil se na Havaji 1. 7. 1920 a byl japonského původu. Po OH se stal výborným a známým profesionálním zápasníkem a vystupoval pod jménem „Tosh Togo“. Zápasil v letech 1950 – 1960. Začátkem šedesátých let si ho všimli filmový producenti. Jeho nejslavnější role byla ve filmu s Jamesem Bondem „Goldfinger“ (1964), kde hrál po boku Saena Coneryho, kterého při natáčení jedné z mnoha bojových scén zranil. Dostal roli Oddjoba, bodygarda (vážil v té době kolem 125 kg), zloducha Aurice Goldfingera. Nezapomenutelné jsou jeho výstupy s vražedným kloboukem (ten byl v roce 1998 vydražen za 61.750 Liber). Hrál celkem v 17 filmech, reklamách a televizních show. Zemřel 29. 7. 1982 ve věku 62 let na rakovinu. Jméno Oddjob od konce natáčení v roce 1964 používal jako své prostřední Harold „Oddjob“ Sakata. Veterán z 2. Světové války. S Richardem Watt Sung „Rich“ Tomem jsou na společné fotografii z roku 1947 s ostatními členy reprezentace USA.

Na kongresu FIHC (vzpírání) v Londýně byl dne 7.8. František Menšík zvolen Vicepresidentem a členem technické komise, na kongresu FILA (zápas) byl zvolen za člena technické komise, když se vzdal funkce místopředsedy FIHC ve prospěch delegáta SSSR. Rozhodoval ve funkci středního rozhodčího HK do 75 kg.

Bylo překonáno šest světových rekordů, na kterých se podíleli Joe DePietro (USA, 56 kg) v trojboji 307,5 kg, ve stejné váze nadhodil Mahmoud Namdjou (EGY) 122,5 kg, Mahmoud Fayd (EGY, 60 kg) překonal rekordy v trojboji 332,5 kg, v trhu 105 kg, v nadhozu 135 kg a zvítězil s rozdílem 15 kg. V těžké váze dominoval John Davis (USA), který zvítězil rozdílem 27,5 kg a překonal rekord v nadhozu výkonem 177,5 kg. Poslední dva jmenovaní předvedli nejlepší výkony soutěže.

Dne 11. 3. 1948 se konalo mezistátní utkání s Rakouskem ve Vídni. Skončilo nerozhodně 3 : 3, dle navzpíraných kilogramů byl výsledek 1.187,5 : 1.090,0 kg v náš prospěch. Bodoval se vzájemný souboj jednotlivých závodníků. Škoda, mohli jsme vyhrát, ale nastoupili jsme bez Karla Saitla (vojna) a Václava Bečváře. Výsledek tohoto utkání měl zásadní vliv na neúčast našich vzpěračů OH v Londýně.

„Vzpěračské soutěže se konaly ve dnech 9.-11. 8. 1948. Náčelník ČOS E.Penniger zaujímal k nominaci vzpěračů na OH odmítavé stanovisko. Předseda těžkoatletického odboru Josef Matějček, ač sám bývalý vzpěrač (mistr republiky, reprezentant, trenér ve vzpírání) se za vzpěrače také nepostavil, což vedlo v řadách vzpěračů k velkému rozladění a i z tohoto důvodu rozhodli se k založení vlastní sekce“. Po rozdělení na sekce vzpírání a zápas se stal předsedou zápasnického svazu.

Delegátem na kongresy federace vzpírání (FIHC), zápasu (IAWF) a boxu (AIBA) konající se při OH byl František Menšík. Na kongresu FIH byl stanoven počet startujících. Za každý zúčastněný stát mohl být nominován do jedné HK pouze jeden závodník. Do této doby mohli startovat dva závodníci ve váze. Bodování pro soutěž národních družstev ve vzpírání 5-3-1 bodů za 1.-2.-3. místo.

De Pietro Joseph

(*8.6.1914 – †19.3.1999), USA, WR 5x

1. OH 1948 Londýn 56 kg 307,5 105,0 90,0 112,5
1. MS 1947 Philadelphia 56 kg 300,0 102,5 87,5 110,0
3. MS 1949 Scheveningen 56 kg 295,0 100,0 87,5 107,5
1. PAG 1951 Buenos Aires 56 kg        

Fayad Mahmoud

(*1926 – †17.12.2002), Egypt, WR 6x

1. OH 1948 Londýn 60 kg 332,5 92,5 105,0 135,0
2. MS 1946 Paříž 60 kg 317,5 85,0 102,5 130,0
1. MS 1949 Scheveningen 60 kg 332,5 92,5 105,0 135,0
1. MS 1950 Paříž 60 kg 327,5 97,5 102,5 132,5

Shams Ibrahim Hassainen

(*16.1.1917 v Alexandrii – †leden 2001), Egypt, WR 7x

1. OH 1948 Londýn 67,5 kg 360,0 97,5 115,0 147,5
2. OH 1936 Berlín 60 kg 300,0 80,0 95,0 125,0
1. MS 1949 Scheveningen 67,5 kg 352,5 97,5 112,5 142,5
1. MS 1951 Miláno 67,5 kg 342,5 97,5 110,0 135,0

Spellman Frank

(*17.9.1922 Malvern, Pennsylvánie), USA

1. OH 1948 Londýn 75 kg 390,0 117,5 120,0 152,5
3. MS 1946 Paříž 75 kg 372,5 112,5 115,0 145,0
2. MS 1947 Philadelphia 75 kg 375,0 115,0 115,0 145,0

Stanczyk Stanley

(*10.5.1925 Armstrong – †24.6.1997 Miami), USA, WR 7x

1. OH 1948 Londýn 82,5 kg 417,5 130,0 130,0 157,5
2. OH 1952 Helsinky 82,5 kg 415,0 127,5 127,5 160,0
1. MS 1946 Paříž 67,5 kg 367,5 105,0 115,0 147,5
1. MS 1947 Philadelphia 75 kg 405,0 117,5 127,5 160,0
1. MS 1949 Scheveningen 82,5 kg 412,5 130,0 127,5 155,0
1. MS 1950 Paříž 82,5 kg 420,0 125,0 130,0 165,0
1. MS 1951 Miláno 82,5 kg 402,5 127,5 122,5 152,5
3. MS 1953 Stockholm 82,5 kg 415,0 130,0 125,0 160,0
3. MS 1954 Vídeň 82,5 kg 390,0 117,5 122,5 150,0
1. PAG 1951 Buenos Aires 82,5 kg        

Davis John

(*12.1.1921 New York, Brooklyn – †13.7.1984 Albuquerque),

USA, WR 19x

1. OH 1948 Londýn +82,5 kg 452,5 137,5 137,5 177,5
1. OH 1952 Helsinky +82,5 kg 460,0 150,0 145,0 165,0
1. MS 1938 Vídeň +82,5 kg 387,5 117,5 120,0 150,0
1. MS 1946 Paříž +82,5 kg 435,0 135,0 137,5 162,5
1. MS 1947 Philadelphia +82,5 kg 455,0 140,0 140,0 175,0
1. MS 1949 Scheveningen +82,5 kg 442,5 137,5 140,0 165,0
1. MS 1950 Paříž +82,5 kg 462,5 145,0 147,5 170,0
1. MS 1951 Miláno +82,5 kg 432,5 142,5 130,0 160,0
2. MS 1953 Stockholm +82,5 kg 457,5 155,0 135,0 167,5
1. PAG 1951 Buenos Aires +82,5 kg 477,5 150,0 147,5 180,0

De Pietro Joseph
Narodil se 8.6.1914 v Paterson (New Yersey). Mistr USA v letech 1942, 1943, 1945 – 1951 (9x). Člen BATES BARBELL CLUB Paterson, trenér Frank Bates. Stal mistrem světa v roce 1947 v Philadelphii, kde také startovali naši tři zástupci. V roce 1951 zvítězil na premiérovém mistrovství Pan Am. Překonal 5x světový rekord v tahu 102.5, 106.5 kg, v trhu 87.5 a v trojboji 300, 307.5, a 312.5 kg, který je však veden pouze jako neoficiální.

Fayad Mahmoud
Narodil se v roce 1926. Se vzpíráním začal v Alexandrii ve sportovní škole svého bratra zápasníka a nejdříve se věnoval také zápasu. Později vstoupil do olympijského klubu v Alexandrii, kde trénoval pod vedením trenéra Aziz Talaat Bey. V roce 1941 zvítězil na mistrovství Egypta s výkonem 305 kg v HK do 60 kg. V poválečném roce 1946 obsadil na MS v Paříži 2. místo. Na OH zvítězil o 15 kg a překonal zde světové rekordy v trhu 105 kg, v nadhozu 135 kg a v olympijském trojboji 332,5 kg. Překonal celkem 6x WR. V letech 1949 a 1950 se stal mistrem světa. Po roce 1950 měl stále větší problém udržet se v HK do 60 kg a po bolestech zad ukončil předčasně ve 27 letech sportovní činnost. V civilním životě pracoval jako řidič tramvaje.

Shams Ibrahim Hassainen
Narodil se 16. 1. 1917 v Alexandrii. Stal se prvním vzpěračem Egypta a prvním sportovcem Egypta, který vybojoval dvě olympijské medaile na různých olympiádách (3. místo OH 1936). V roce 1951 zvítězil na Středozemních hrách v HK do 67,5 kg s výkonem 342,5 (95, 112.5, 135). Na MS ve Vídni v roce 1938 startoval v lehké váze a ze soutěže pro nezvládnutí základního pokusu vypadl. Na MS v roce 1946 v Paříži skončil na 5. místě v HK do 60 kg s výkonem 295 kg. V Londýně zvítězil nižší tělesnou vahou nad svým krajanem Attia Mohammed Hamouda. Překonal 7x světový rekord s nejlepšími výsledky 116,5 kg v trhu a 153,5 kg v nadhozu v HK do 67,5 kg. Stal se prvním vzpěračem HK do 67,5 kg, který překonal oficiálně v nadhozu 150 kg (151 kg v roce 1939).

Frank Spellman
Narodil se 17.9.1922 v Malvern. Osiřel ve věku 7 let a byl umístěn v Spellman Downtown v Židovském sirotčím domě v Philadelphii. Se vzpíráním začal v 17 letech. Startoval za York Barbell Club v Pensylvánii u Boba Hofmana, v roce 1942 zvítězil na juniorském mistrovství USA, v seniorech v letech 1946, 1948, 1961. V roce 1971 (49 let) zvítězil v mistrovství USA Masters. Mistrem Severní Ameriky se stal v letech 1946, 1948, 1949. V roce 1950 zvítězil na Světových hrách Maccabiah v Izraeli. Je členem Síně slávy národní vzpěračské federace v USA a Izraele (1983). V roce 1942 povolán k letectvu. Bojoval v Evropě. Z důvodu svého náročného zaměstnání u Boba Hofmana trénoval často od 3.00 do 5.00 hodin. Dne 10. 8. 2010 Arthur Chidlovski napsal: ve věku 85 let, Frank Spellman je nejstarší žijící olympijský vítěz ve vzpírání USA. Živil se také jako profesionální fotograf. Žije na Floridě.

Stanley Stanczyk
Narodil se 10.5.1925 v Armstrong. Byl členem York Barbell Club v Pensylvánii, v letech 1946 – 1952 neporažen, na MS zvítězil ve třech HK (67,5, 75, 82,5 kg), 6x mistr USA. V roce 1926 se přestěhoval s rodiči do „Motor City“ Detroitu, kde jeho otec dostal práci. Do sportovního Boy Clubu Detroit vstoupil v 9 letech a věnoval se atletice, zápasu, plavání, boxu, gymnastice a prošel také nácvikem vzpírání pod vedením trenéra Johnnyho Krilla, bývalého juniorského vzpěračského mistra USA. Zpočátku trénoval pouze 3x týdně a věnoval všem třem disciplínám (tah, trh a nadhoz soupažný) stejnou měrou. Dřepy v té době dělali vzpěrači pouze 1x týdně. Vedle vzpěračského tréninku se věnoval také obecnému posilování a kulturistice. Později sám přišel na nezbytnost věnovat se dřepům častěji a zařadil je do každého tréninku. Během válečných let, Stan strávil většinu svého času v Pacifiku. Za zranění v bojích byl vyznamenán Purple Heary (Purpurová srdce). I na bojišti trénoval vzpírání. S kamarády si vyrobili dvě zhruba 100 kg činky z kotelní desky. Po návratu do civilního života se v roce 1946 umístil na mistrovství USA v HK do 75 kg na 3. místě. Dostal nabídku od Boba Hofmana k přestupu do York Barbell Clubu, kterou využil a začal s tréninkem pod jeho vedením. Shodil 16 kg a na mistrovství světa v roce 1946 v Paříži zvítězil v HK do 67,5 kg ve světovém rekordu 367,5 kg. Porazil druhého Vladimíra Svetilka (SSSR) o 20 kg. V roce 1947 překonal světový rekord v trhu 127,5 kg, rozhodčí uznali výkon 3:0 platný, Stanczyk však přiznal dotek kolena ve střihu a připravil se tak o další světový rekord. Stejný případ se stal na OH v roce 1948. Za svůj přístup k fair play byl vyznamenán cenou cti. Překonal 7x WR v HK do 67.5, 75 (trh 124, 126, 127 kg, nadhoz 160 kg, trojboj 405 kg) a 82,5 kg (trh 132.5 kg). V roce 1949 se přestěhoval do Miami na Floridě. V Miami, s partnerem Harlin Fischerem, Stan otevřel posilovnu kulturistiky a vzpírání. Hrozilo mu, že bude prohlášen za profesionála, proto se z něho stal pouze tichý společník. Později postavil a provozoval 32 bowlingových drah. Na žádost Boba Hofmana se v roce 1955 zúčastnil reprezentačního turné po SSSR, Egyptě, Iránu a Libanonu. Vzpěrači USA v čtyřicátých - šedesátých letech patřili i ke světové špičce v kulturistice. Na MS v roce 1947 v Philadelphii se v rámci mistrovství prvně bojovalo o tituly Mr. Univerze. Zvítězil vzpěrač Steve Stanko. Mezi další představitele této školy řadíme Tomiho Kona, Issaka Bergera a v podstatě celou americkou reprezentaci z tehdejších let.

John Davis
Narodil se 12. 1. 1921 v New Yorku. Během 2. světové války sloužil 3,5 roku v americké armádě. První vítězství na MS vybojoval v 17 letech v roce 1938 ve Vídni a stal okamžitě senzací. Poslední titul získal v roce 1951. Nebýt války, stal by se s největší pravděpodobností čtyřnásobným olympijským vítězem. V období 1938 – 1952 nebyl nikým poražen. V těchto letech byl nazýván nejsilnějším mužem na světě. V roce 1956 při kvalifikaci na OH si při pokusu v nadhozu utrhl vaz v koleni a ukončil tak svoji skvělou sportovní kariéru. Většinu své bohaté kariéry prožil v York Barbell Clubu. Mistrem USA se stal 12x. John Davis dosáhl v New Yorku při soutěži tělesné dokonalosti na mistrovství USA těchto mimořádných výsledků: soupažným tahem 158 kg, jednoručním tahem 65 kg, tahem do kříže 165 kg (s prohnutím), nadhozem soupažně 167,5 kg, nadhozem od ramene 180 kg (z kliku neboli od prsou) - výraz, hluboký dřep 240 kg, soupažný trh 147,5 kg, trh jednoruč 100 kg. Každý z těchto výsledků byl blízký světovému rekordu, v některém případě i lepší. Překonal v letech 1940 – 1951 19x světový rekord – 2x v tahu (152 kg), 9x v trhu (149,5 kg), 4x v nadhozu (182,5 kg) a 4x v trojboji (481,5 kg) v HK do 82,5, +82,5 a +90 kg. Měřil 175 cm. Na Panamerických hrách v roce 1951 v Buenos Aires dosáhl životní součet v trojboji 477,5 (150, 147.5, 180) a v červnu téhož roku znovu přepsal historii rekordů ve vzpírání, když jako první vzpěrač historie oficiálně nadhodil 400 liber (182,5 kg). Kromě rekordů ve vzpírání uměl také provést korektní bicepsový zdvih s 98 kg a jednou paží se 46 kg činkou. Vleže na lavici vytlačil 190 kg, vleže na podlaze 200 kg, dřep udělal s 260 kg (na opakování 225 kg x 10 a 250 kg x 3 opakování) a pozvedl 320 kg. Osobní rekord v soupažném tlaku se záklonem měl 170 kg, současně snadno přemístil a vytlačil dvě 64,5 kg těžké jednoručky. Díky gymnastické praxi dokázal udělat téměř kdykoliv čtyři shyby levou paží a jednou dokonce šest shybů (vážil 90 kg). V roce 1938 se s tělesnou váhou 80 kg přitáhl ke hrazdě se závažím 77,56 kg. Z ostatních výkonů sportovní všestrannosti stojí za uvedení skok do dálky z místa 340 cm a skok do výšky z místa 160 cm. Získal titul Mistra mistrů. Dne 12. 4. 1949 nadhodil v Paříži pověstnou Apollónovu činku, vlastně 166 kg těžké tramvajové dvojkolí mající neotáčivou osu 44 mm silnou, průměr kol 63,5 cm, s délkou osy mezi koly 141 cm. Dvojkolí se podařilo zdolat Charlesovi Rigoultovi 3. 3. 1933 a také Norbertovi Shemanskému v roce 1954. Natočil gramodesku s operními áriemi. Sportovní úspěchy měly Johnu Davisovi zajistit budoucnost, to se však nestalo. Jedinou práci našel jako dozorce ve věznici na River Islandu, New York. Zloději mu ukradli všechny medaile! Po odchodu do penze se Davis přestěhoval do Albuquerque v Novém Mexiku. Tam u něho lékaři objevili rakovinu plic. „Jednou z mých největších chyb bylo kouření“ přiznal. Kdysi metrákový silák zhubnul na 60 kg a musel dýchat s pomocí kyslíkové masky. (Josef Švub)


De Pietro Joseph

Namdjou Mahmoud

Harold „Oddjob“ Sakata

John Davis

Shams Ibrahim Hassainen

J.Davis s Apollonovou činkou 166 kg

Olympijská medaile 1948


Pamětní medaile OH 1948

Frank Spellman

John Davis

Stanley Stanczyk

Fayad Mahmoud

Olympijský diplom

Frank Spellman

Olympijské filatelie Velká Británie

Reprezentace Egypta OH 1948

Fayad Mahmoud

Zleva: 1. Fayad Mahmoud, 3.Kamal Mahmoud Mahgoub, 4. Shams Ibrahim Hassainen, 5. El Touni Khadr Sayed, 7. Saied Mohamed Nosseir s Františkem Menšíkem v roce 1949 na ME-MS v Haagu
Vzpírání v olympijské filatelii