Odkazy

X. Olympijské hry Los Angeles 1932

X. OH se konaly ve dnech 30.7 – 14. 8. 1932. Her se zúčastnilo 1 920 sportovců (z toho 202 žen) ze 47 zemí. ČSOV vyslal pouze 7 sportovců. Počet účastníků byl ovlivněn zejména vysokými náklady na cestu, pobyt a vrcholící hospodářskou krizí. Na programu byly soutěže v 18 sportech (ženy závodily ve 3 sportech). Celkem bylo na pořadu 126 řádných soutěží. Olympijský stadion „Los Angeles Coliseum“ pojal 105 000 diváků. Po organizační stránce patřily k nejlepším. Olympijská vesnice byla postavena v nádherném prostředí blízko Hollywoodu. OH navštěvovali filmové hvězdy Charles Chaplin, Gary Cooper, Mary Pickford s Douglasem Fairbanksem, kteří také pozvali naši výpravu na svůj večírek. Ve vesnici byli ubytováni pouze muži, ženy bydlely v hotelu Chapman Park přímo v Los Angeles. Prvně byli medailisté vyhlášeni za vítěze na stupních vítězů s hraním národní hymny, prvně bylo použito elektronického měření s cílovou fotografií. Novináři dostali k dispozici dálnopis a bylo pro ně vyhrazeno 800 míst na tribuně olympijského stadionu. Byla zakázaná konzumace alkoholu (v USA v té době byla přísná prohibice). Výjimku tvořila výprava Itálie a Francie, která prokázala, že víno tvoří součást jejich stravy.

Nejúspěšnějšími olympioniky se stali gymnasta István Pelle (HUN) s 2+2+0, šermíř Giulio Gaudii (ITA) s 0+3+1, gymnasta Romeo Neri (ITA) 3+0+0 a plavkyně Helene Madison 3+0+0.

Naši výpravu vedl PhDr. František Widimský. Československá výprava byla mimořádně úspěšná 1x zlato (Jaroslav Skobla) 3x stříbro (také Václav Pšenička) a 2x bronz. V počtu medailí na počet našich účastníků je tato olympiáda nejúspěšnější. V hodnocení národů jsme se umístili se 1+3+2 medailemi na 14. místě. Ve vzpírání se soutěžilo ve dnech 30.-31. 7. 1932. Vzpěračské soutěže se zúčastnilo 29 závodníků z 8 zemí. Soutěžilo se v olympijském trojboji (tah, trh a nadhoz soupažný) v pěti HK (60, 67,5, 75, 82,5, +82,5 kg). Těžké atlety měl na starosti František Menšík. Vzpěrači soutěžili v Olympic Auditorium, moderní hale pro 10 400 sedících diváků.

Celý sportovní svět se nacházel ve znamení příprav a shánění prostředků na OH, které se konaly v Los Angeles. I náš olympijský výbor chtěl zůstat věren tradici a obeslat některé soutěže, ale chyběly mu finanční prostředky (á 35.000.- Kč). Daleká cesta a několikatýdenní pobyt v Americe si vyžadovaly velkých nákladů a tak nezbývalo nežli sáhnout k svépomoci. Byly uspořádány finanční sbírky, strážníci si sbírali na Skoblu a Urbana (Stráž Praha), elektrikáři na Pšeničku (SKEP Praha), pošťáci na Doudu, Bohemians na Maudra, židovské kruhy přispěly na vyslání Engla a Hekše. Olympijský výbor vypravil ze svých prostředků hlavního vedoucího a delegáta na kongres olympijského výboru Dr. Františka Widimského - vedoucího Tělovýchovného odboru Ministerstva vnitra. Mezinárodní tajemník František Menšík projevil ochotu, že pojede na svůj náklad a byl pověřen funkcí technického vedoucího výpravy, vedle toho pak zastupováním našeho svazu na kongresech FIH (vzpírání), IAWF (zápas), na kterých byl dne 1. 8. zvolen do funkcí místopředsedů a stal se členem technických komisí. Zároveň v obou sportech vykonával funkci rozhodčího. Ve vzpírání rozhodoval v HK do 60 kg a +82,5 kg a byl po dobu soutěže také členem JURY ve vzpírání i v zápase. F.Menšík řídil za nepřítomného presidenta p. Rosseta vzpěračský kongres. Vedení kongresu si zopakoval o čtyři roky později při OH v Berlíně. Na soutěži nepadl žádný světový rekord. S největším náskokem 17,5 kg zvítězil René Duveger (FRA, 67,5 kg). Vzpěračské soutěže se konaly ve dnech 30.-31. 7. 1932. Skobla a Pšenička startovali 31. 7. 1932. Tento den byla na pořadu také HK do 60 kg. Soutěže v HK do 67,5, 75 a 82,5 kg proběhly o den dříve.

Suvigny Raymond
(*21.1.1903 – †26.10.1945), Francie, WR 1x

1.

OH

1932

Los Angeles

60 kg

287,5

 

 

82,5

87,5

117,5

3.

ME

1930

Mnichov

60 kg

270,0

 

 

80,0

80,0

110,0

Duverger Rene
(*30.1.1911 – †16.8.1983), Francie

1.

OH

1932

Los Angeles

67,5 kg

325,0

 

 

97,5

102,5

125,0

2.

ME

1930

Mnichov

67,5 kg

300,0

 

 

92,5

90,0

117,5

1.

ME

1934

Ženeva

67,5 kg

312,5

 

 

92,5

97,5

122,5

3.

ME

1935

Paříž

67,5 kg

312,5

 

 

95,0

95,0

122,5

Ismayr Rudolf
(*14.10.1908 Degeendorf – †11.5.1998), Německo, WR 6x

1.

OH

1932

Los Angeles

75 kg

345,0

 

 

102,5

110,0

132,5

2.

OH

1936

Berlín

75 kg

352,5

 

 

107,5

102,5

142,5

2.

MS

1938

Vídeň

75 kg

360,0

 

 

107,5

105,0

147,5

1.

ME

1931

Luxembourg

75 kg

342,5

 

 

100,0

105,0

137,5

2.

ME

1933

Essen

75 kg

492,5

75,0

77,5

100,0

100,0

140,0

1.

ME

1934

Ženeva

75 kg

347,5

 

 

102,5

105,0

140,0

1.

ME

1935

Paříž

75 kg

360,0

 

 

105,0

110,0

145,0

Hostin Louis
(*21.4.1908 Saint-Étienne – †29.6.1998), Francie, WR 13x

1.

OH

1932

Los Angeles

82,5 kg

365,0

 

 

102,5

112,5

150,0

1.

OH

1936

Berlín

82,5 kg

372,5

 

 

110,0

117,5

145,0

2.

OH

1928

Amsterdam

82,5 kg

352,5

 

 

110,0

110,0

142,5

2.

MS

1937

Paříž

82,5 kg

372,5

 

 

110,0

115,0

147,5

3.

MS

1938

Vídeň

82,5 kg

372,5

 

 

110,0

117,5

145,0

1.

ME

1930

Mnichov

82,5 kg

350,0

 

 

100,0

110,0

140,0

1.

ME

1935

Paříž

82,5 kg

370,0

 

 

105,0

115,0

150,0

Skobla Jaroslav
(*6.4.1899 Praha – †22.11.1959 Teplice n/Bečvou), Československo

1.

OH

1932

Los Angeles

+82,5 kg

380,0

 

 

112,5

115,0

152,5

3.

OH

1928

Amsterdam

+82,5 kg

357,5

 

 

100,0

117,5

145,0

1.

MS

1923

Vídeň

82,5 kg

387,5

 

80,0

92,5

90,0

125,0

3.

ME

1929

Vídeň

+82,5 kg

350,0

 

 

105,0

105,0

140,0

Raymond Suvigny
Narodil se 21.1.1903. Se vzpíráním začal v 19 letech v Paříži. V roce 1926 se stal mistrem Francie, v letech 1923, 1924 a 1931 mistrem Paříže. Dne 17.4.1926 se zúčastnil prvního (po Světové válce bylo Německo - agresor vyřazeno z možnosti startu na OH) vzpěračského mezistátního utkání v Mannheimu s Německem. Na OH v roce 1924 se umístil v HK do 60 kg na 9. místě s 365 kg. V roce 1928 dosáhl na mistrovství Francie výkonu 280 kg v olympijském trojboji. Pro zranění se však OH v tomto roce nemohl zúčastnit. Na OH v Los Angeles zvítězil v novém (neoficiálním) světovém rekordu 287,5 kg. V roce 1926 překonal světové rekordy v HK do 60 kg v trhu 90 kg (neoficiální) a v nadhozu 113 kg.

Rene Duverger
Narodil se 30. 1. 1911. Desetinásobný mistr Francie v letech 1930-34, 1936-37, 1943-1945. Později úspěšný trenér.

Rudolf Ismayr
Narodil se 14. 10. 1908 v Degeendorfu. Po svém olympijském vítězství se stal v Německu nejpopulárnějším sportovcem. Na následných OH v Berlíně přednesl za sportovce slib. Se vzpíráním začal v 15 letech. Byl všestranným sportovcem. Věnoval se atletice, plavání, boxu, cyklistice, zápasu a gymnastice. Žil v Mnichově. Osminásobný mistr Německa. Po válce vstoupil do politiky a stal se poslancem za DFU. Dožil se téměř 90 let. Na ME zvítězil v letech 1931, 1934 a 1935. Po svém dalším úspěchu na OH v roce 1936 v Berlíně (vybojoval stříbro) dostal darem od radních města Freisingu u Mnichova krásné cello, „neboť jest také hudebníkem“. WR 6x: 1931 – 1935, tah 108, 110 kg, trh 112.5, 113 kg, nadhoz 144, 145 kg (75 kg). Dalších minimálně šest rekordů patří mezi neoficiální.

Louis Hostin
Narodil se 21. 4. 1908. Nejlepší Francouzský amatérský vzpěrač historie a jeden z nejlepších v celé historii vzpírání. Mohl se stát prvním vzpěračem se třemi zlatými medailemi z OH. V roce 1928 byl nominován na OH do HK 75 kg. Při své výšce 1,82 cm vážil 78 kg a z toho důvodu nakonec nastoupil v HK do 82,5 kg, kde skončil na 2. místě. Ve střední místo něj startoval jeho kolega z reprezentace Francois Roger, který zde zvítězil s 335 kg. Hostin o hmotnost výše „dělal“ o 17,5 kg více (při osobní váze kolem 78 kg). Se vzpíráním začal v roce 1927. Za svoji kariéru překonal v letech 1928 – 1936 13x světový rekord – 8x v trhu 109.5, 111.5 kg (75 kg), 111, 112.5, 114 kg (82.5 kg) a 5x v nadhozu 142, 142.5, 150.5, 153, 157 kg (82.5 kg). V letech 1930 a 1935 se stal mistrem Evropy. Vybojoval 13x v jedné řadě v letech 1927 – 1939 titul mistra Francie. V roce 1978 byl presidentem vyznamenán Rytířským křížem za zásluhy. Dožil se 90 let. V roce 1994 byl zařazen do „Hall of Fame“ IWF.

Jaroslav Skobla (viz OH 1928)

Suvigny Raymond
(*21.1.1903 – †26.10.1945), Francie, WR 1x

1.

OH

1932

Los Angeles

60 kg

287,5

82,5

87,5

117,5

3.

ME

1930

Mnichov

60 kg

270,0

80,0

80,0

110,0

Duverger Rene
(*30.1.1911 – †16.8.1983), Francie

1.

OH

1932

Los Angeles

67,5 kg

325,0

97,5

102,5

125,0

2.

ME

1930

Mnichov

67,5 kg

300,0

92,5

90,0

117,5

1.

ME

1934

Ženeva

67,5 kg

312,5

92,5

97,5

122,5

3.

ME

1935

Paříž

67,5 kg

312,5

95,0

95,0

122,5

Ismayr Rudolf
(*14.10.1908 Degeendorf – †11.5.1998), Německo, WR 6x

1.

OH

1932

Los Angeles

75 kg

345,0

102,5

110,0

132,5

2.

OH

1936

Berlín

75 kg

352,5

107,5

102,5

142,5

2.

MS

1938

Vídeň

75 kg

360,0

107,5

105,0

147,5

1.

ME

1931

Luxembourg

75 kg

342,5

100,0

105,0

137,5

2.

ME

1933

Essen

75 kg

492,5

75,0

77,5

100,0

100,0

140,0

1.

ME

1934

Ženeva

75 kg

347,5

102,5

105,0

140,0

1.

ME

1935

Paříž

75 kg

360,0

105,0

110,0

145,0

Hostin Louis
(*21.4.1908 Saint-Étienne – †29.6.1998), Francie, WR 13x

1.

OH

1932

Los Angeles

82,5 kg

365,0

102,5

112,5

150,0

1.

OH

1936

Berlín

82,5 kg

372,5

110,0

117,5

145,0

2.

OH

1928

Amsterdam

82,5 kg

352,5

110,0

110,0

142,5

2.

MS

1937

Paříž

82,5 kg

372,5

110,0

115,0

147,5

3.

MS

1938

Vídeň

82,5 kg

372,5

110,0

117,5

145,0

1.

ME

1930

Mnichov

82,5 kg

350,0

100,0

110,0

140,0

1.

ME

1935

Paříž

82,5 kg

370,0

105,0

115,0

150,0

Skobla Jaroslav
(*6.4.1899 Praha – †22.11.1959 Teplice n/Bečvou), Československo

1.

OH

1932

Los Angeles

+82,5 kg

380,0

112,5

115,0

152,5

3.

OH

1928

Amsterdam

+82,5 kg

357,5

100,0

117,5

145,0

1.

MS

1923

Vídeň

82,5 kg

387,5

80,0

92,5

90,0

125,0

3.

ME

1929

Vídeň

+82,5 kg

350,0

105,0

105,0

140,0

ME 1933: soutěžilo se v pětiboji (trh pravou, levou rukou, tah, trh a nadhoz soupažně)
MS 1923: soutěžilo se ve čtyřboji (trh levou, nadhoz pravou, trh a nadhoz soupažně)

Skobla Jaroslav (viz OH 1924)

Pšenička Václav st. (viz OH 1928)

Dochovala se novinová reportáž z bojů těžké váhy pravděpodobně z pera F. Menšíka nebo Dr. Widimského. Náš dvojnásobný triumf byl zaznamenán písemně a dovolte mi jej předložit. Název novin není znám. Jde o výstřižek, který se zachoval v Tyršově museu v pozůstalosti p. Dr. Widimského.

Po deváté hodině došlo na těžkou váhu. Začali vzpírat dva Američané, po nich Francouz, ale bylo hned jasné, že jde o outsidery. Pak nastala chvíli napjatá pausa, naši čekali, až půjde vzpírat Strassberger, on zase, u vědomí své převahy, vyčkával jejich výkonů. Na podium vstoupil Pšenička, aby zvedl tahem 100 kg a poté 112,5 kg. Skobla začal se 107,5 kg a druhým pokusem dohonil Pšeničku na 112,5 kg. Nastoupil Strassberger, podporován frenetickým potleskem Němců. Hned prvním tahem vzepřel 115 kg. Nadšení Němců. Přidal si 5 kg a zase je hladce vzepřel. Dech se v nás tajil úzkostí, když si přidal dalších 5 kg. Zvedne, nezvedne? A opět bezvadně vzepřel svou medvědí silou. Tak skončila za jásotu německého tábora první část soutěže naprostou převahou Strassbergera s náskokem 12,5 kg. S touto převahou naši borci počítali. Znajíť Strassebergera z mnohých soutěží jako mistra v tahu, těšili se na revanche v druhých fázích soutěže: v trhu a v nadhozu soupažném.

Za hrobová ticha nastoupili borci k druhému boji. Tu se karta začala obraceti. Strassberger je těla nehybného a trh vyžaduje velké pružnosti. Tato kategorie mu neleží. Začal opatrně se 100 kg a dalšími výkony trhl 105 a 110 kg. Skobla si dal hned na první výkon 107,5 kg, druhým trhem vzepřel 112,5 a třetím 115 kg. To už Němci ztichli a sál zahlaholil českým jásotem, který pořádně rozvinul, když Pšenička oslnil celý sál trhy 110, 115 a 117,5 kg. Náskok Strassbergerův se zmenšil na 7,5 kg vůči Skoblovi a 5 kg vůči Pšeničkovi.

Třetí soutěž vzpírání nadhozem se konala za vrcholného rozechvění diváků. Doženou naši Strassbergera? A který z nich to bude? Pšenička je favoritem, ale poněkud rozčilen, zatím co Skobla překvapuje soustředěnou vůlí a jakoby vnitřním vzdorem. Oba čekají, až nastoupí Strassberger, který se k tomu nemá. Oplácejí mu jeho škodolibé vyčkávání při prvním utkání, kdy on byl pánem situace. Dávají mu najevo, teď že oni ovládají pole. Strassberger se konečně odhodlá ke startu. Dává si 137,5 kg a s velkým vypětím sil je nadhodí. Opět dlouhá pausa. Naši se neukvapují. Chtějí začít teprve s vahou, se kterou Strassberger skončí. Když si byl odpočinul, zkouší Strassberger druhý nadhoz, 142,5 kg. Ale činka mu spadne na objemné břicho a Strassberger tak tak uskočí. Němci zmlkli, vítězství mizí z obzoru. Strassberger jde po chvíli oddechu pokus opakovati. Tentokrát se mu to podaří a Němci se opět radují, ale jen na krátko a naposled. Pšenička začne hned s vahou 147,5 kg. Je to trochu smělé a první pokus selhal. Avšak druhý se zdařil a teď zase jásají naši, neboť tímto výkonem dociluje Pšenička rovnosti bodů se Strassbergerem. Protože v tomto případě rozhoduje jeho menší tělesná váha, máme vítězství zaručeno. Ale Pšenička chce zvítěziti naplno a staví se k 152,5 kg. Ale, žel, této váhy nezmohl.

Dochází na Skoblu. Žasneme, když si poručí na první nadhoz 150 kg – nepřeceňuje svých sil? Ale Skobla je tvrdá a furiantská česká hlava. Jeho bojovnost roste s konkurencí a tady jde o to, dokázat světu, že on, bývalý mistr světa, stále ještě něco dovede, chce-li, a zároveň ukázati všem doma, že ho podceňovali, stavíce Pšeničku nad něho. Skobla bojuje velký životní zápas, jeden se světovou, druhý s domácí konkurencí, oba najednou na podiu Auditoria v Los Angeles. Staví se svým osobitým způsobem k čince. Nesklání se nad ní jako Pšenička nebo Strassberger, nevtěsnává si její osu do dlaní, aby mu dobře seděla, nepracuje nohama, aby si zajistil při výkonu rovnováhu těla. Postaví se nad činku vzpřímen, s pevným rozkročením, zamíří k ní napřažené ruce, upne se na ni soustředěným pohledem a nabrav dechu, bleskově ji uchopí a hodí do kliku pohybem elegantně krásným. A už v zápětí letí činka nadhozem do vzporu. Skvělý výkon, kvitovaný bouří potlesku a vzrušením obdivu. Soudce, Němec Eickeltrath, pokyvuje uznale hlavou. Když mi druhého dne gratuloval, prohlásil, že Skoblovi už mnohokráte soudcoval, ale že nikdy u něho neviděl práce tak dokonalé sportovním stylem i gentlemanským vystoupením. Skoblovým výkonem ocitli se všichni tři soupeři na úrovni. Avšak Skobla má dnes svůj den. Dnes se nebojí soutěže ani s Herkulem. Čechoslováci jsou u vytržení. Pan Adamec je v sedmém nebi. Ty baksny piva určitě už budou. Skobla jde na druhý pokus. Přidává si 2,5 kg. Troufá si na váhu, kterou v životě nenadhodil. Ale dnešní Skobla to dokáže. A také dokázal, opět s tou uchvacující technikou a elegancí stylu, která mu podmanila již při prvním vzepření celý sál. Němce nevyjímaje. Byl to opět výkon skvělý, plný síly, rozmachu a krásy. Viděli jste ho. Oficielní fotografie a neoficielní film ho zachytily pro věčnou paměť. A co následovalo, toho pero nedovede vylíčit. Jásot, tlačenice, gratulace, objímání, slzy, dojmutí, plácání po zádech, fotografování úřední i kamarádské, doprovod do šaten a nakonec pevné rozhodnutí, že toto slavné olympijské vítězství musí být oslaveno. Ale kde a čím? Amerika je taková protivná země, že večer není kam usednout, kromě biografu. Není restaurací, není kaváren, není nic. Američan zhltne svou krmi v nějakém lunch-roomu nebo kafeterii, nemaje zdání o tom, že lze při jídle v útulné veřejné místnosti přátelsky poseděti a podebatovati. Svobodnému muži nezbývá než se oženit, nechce-li trčet večer jako kůl v plotě. Tak to bylo také s námi po slavném Skoblově vítězství. Telefonováno na několik stran, ale nikde nic. Pan konsul Janovský udělal krátký proces: „Půjdete k nám“. Konsul měl v horách letní sídlo a konal se tam, za hojné přítomnosti elitní společnosti večírek až do rána. Nebyl poslední a některé patřily k vrcholům sezóny, ale krátké zmínky o společenském životě najdete i v jiných částech reportáží p. Menšíka.

Co o Skoblovi napsal tehdejší tisk? „Náš vzpěrač Jaroslav Skobla, člen AFK Stráže bezpečnosti Praha dobyl v soutěži v Los Angeles jediné první ceny Československu. Skobla a jeho druzi proslavili naši těžkou atletiku. Jejich úspěch jest úspěchem celého národa, ale nejvíce se z něho přirozeně radují naši těžcí atleti. Skobla jest sportovec a jeho výkon na olympiádě zasluhuje pozornosti z několika hledisek. Jeho úspěch, jakož i jiné, dobyté již před tím, vyvrací názor, že borec musí míti trenéra, aby dosáhl velkých výkonů. Skobla si zvykl spoléhati pouze na sebe, dovede se zbavit trémy a zjedná si sám klid, když toho jest třeba. Nikdy nezvítězil přičiněním soudců. Zásadou tohoto atleta jest trénink a opět trénink. Tuto zásadu Skobla přesně dodržuje. Je zajímavé, že se o něm pochybovalo. Byl nominován olympijským výborem na osmé místo, byl vyslán klubem na vlastní náklad, který sice zatížil klub, ale Skobla se revanchoval velkým vítězstvím. A tím přicházíme k závěru, že různá pravidla, metody, rady atd. jsou prospěšné začátečníkům. Skobla svému oboru rozumí, má zkušenost ze zahraničí a i doma bedlivým pozorováním osvojuje to nejlepší, a tím vlastně přichází k metodě dle svého vlastního názoru. Jeho úspěchy jsou dále věcí svého talentu a dobré tělesné stavby. Mnoho se mluví o jeho životosprávě. Jest taková jako u každého jiného. Jeho nepatrný příjem naučil jej skromnosti, a tak se často stávalo, že po tréninku ukojil hlad skrovnou večeří. Poslední dny, jsa si vědom toho, že má velký úkol před sebou, rozhodl se posilovat tak, jak toho vyžadoval jeho tělesný fond (110 kg), bez ohledu na vydání s tím spojená. Výsledek byl patrný jak v tréninku, tak i na závodech a konečně i v Los Angeles. Skobla jest zásadně odpůrcem dráždivých pokrmů, alkoholických nápojů, není však nepřítelem našeho českého piva. Celková výkonnost Skobly jest stále vzestupná a můžeme říci, že od jeho vůle konečně i od dobrých sociálních podmínek“.

Po návratu domů čekalo úspěšné olympioniky nezapomenutelné uvítání desetitisíců občanů Prahy na Staroměstském náměstí a při průjezdu Prahou. Z Podmokel, kam přijeli z Drážďan, přes Ústí n/Labem, Roudnici n/Labem je již doprovázely desítky automobilů, které jim přijely naproti. Silnice lemovaly další tisíce nadšených občanů. „Přivítání na Staroměstském náměstí bylo kyselým jablkem pro několik oficiálních řečníků. Měli oslavovati skvělé výkony našich olympioniků a mluvili o krásné propagaci Československé republiky při trapném vědomí, že mluví za něco nebo za někoho, kdo sice mohl, ale na naši olympijskou výpravu nepřispěl ani haléřem. Snad nyní se konečně prolomí to úžasné nedorozumění, ať již úmyslné anebo nechtěné, na místech, která nechceme dnes jmenovati“.


Nástup těžké váhy: zprava Menšík, Skobla, Pšenička

V dresu Gabetti, Pierini, Haas, Duverger OH 1932

Líc OH medaile

Rub OH medaile



Jaroslav Skobla

Louis Hostin

Rudolf Ismayr



Pamětní medaile OH

Rene Duverger

Jaroslav Skobla na OH 1932

Výprava Německa

Václav Pšenička

Straßberger gratuluje Skoblovi ke zlaté



Oficiální pohlednice z OH 1932

Olympijská vesnice na OH v Los Angeles 1932

Československá výprava na OH 1932. Stojící zleva Skobla, Engel, Menšík, Dr. Vidimský, Dr. Čížek, Douda, Hekš, Kalina, sedící zleva Maudr, Pšenička, Urban

Václav Pšenička druhý zleva a Jaroslav Skobla čtvrtý zleva

Oficiální diplom z OH 1932

Zleva Engel, Urban, Douda, Skobla, Menšík, Pšenička, Maudr v olympijské vesnici